Vystavující: Ondřej Homola, Jozef Mrva, Šimon Kadlčák, Andreas Gajdošík, Martin Dlabaja, Adam Stanko a Helena Sequens
Kurátorský kolektiv: Lenore Jurkyová, J. Mrva, A. Gajdošík, Š. Kadlčák a O. Homola
EVENT
Výstavní prostor Galerie Auly při FaVU je skvěle přizpůsobivý. V něčem mi trochu připomíná dětské hřiště. Nabízí spoustu volného prostoru k instalaci i imaginaci. Oba faktory byly právě pro Hypertext více méně klíčové.
Pojďme se trochu pozastavit nad názvem. Každý, kdo studoval alespoň jeden semestr jakéhokoliv oboru, který má co do činění s interaktivními médii a postmoderní estetikou se s tímhle pojmem setkal minimálně - no spíš maximálně. Pro mnohé pak získává zvláštní nádech jakéhosi abstraktního supertermínu. Nepouštějme se do teoretických diskuzí, těch máme všichni dost. Zkrátka vidět hypertext "naživo" a zažít si ho na "vlastní kůži" zní docela lákavě. Nevím, jestli bylo zhmotnění abstraktního a vizualizace termínu skutečným záměrem tohoto projektu, každopádně já s tímto pocitem do Auly vstupovala.
Na malinkatém piedestalu ležel průvodce návštěvníka virtuálním prostorem galerie.
Průvodce říkal, že Hypertext nabízí možnost konfrontace s díly zblízka, být jejich součástí a vytvořit si z nich vlastní síť.
Poznámka: Hypertext byl poněkud divácky náročnější, i když se tak vůbec netvářil. Bylo velice jednoduché zkrátka přijít, projít se podél čtyř stěn, podívat se kolem dokola a vidět věci. Doslova. Dohromady. K tomu, aby se instalace vynořila z plochosti přímočarého vnímání, tak jako 3D leporelo při otevření knížky, byla potřeba divácká participace. Návštěvník musel zapojit svou představivost, přepnout mód nahlížení a dívat se na prostor Auly tak trochu jako přes grafický 3D program.
Pokud však návštěvník úspěšně "přepnul", dostavil se - záblesk okamžik dojem - depersonalizace? Chvíli se mi zdálo, že šelest a hemžení ostatních mne ruší, ale ve výsledku se z nich staly ony pohyblivé body kreslící trajektorie sítě.
Osobně však považuji za nejpovedenější a nejpůsobivější prvek výstavy "zoom out". Protože i jen dva metry zásadně mění perspektivu. Dva metry rovná se být součástí X být pozorovatelem. Dva metry rovná se klaustrofobie mezi hemžícími se návštěvníky X osamocená závrať. Skoro abych si teď lešení brala všude s sebou. Nadhled je moc fajn.
Poznámka: Z jednotlivých subinstalací mě nejvíc dostala Chatroulette session. Vyzdvihnout poklesek internetové komunity do galerie mi najednou dávalo zvláštním způsobem absolutní smysl. Stála jsem tam docela dlouho. 99% lidí se odhlásilo do jedný vteřiny, napočítala sem za tu dobu tři penisy a asi jednoho týpka to fakt zaujalo. Haha.
All in all, Hypertext přináší vnímavému divákovi zajímavý zážitek, který však může velice snadno spoustě lidem lehce uniknout. Tahle výstava totiž ponechává interpretaci v tom nejširším smyslu na samotném divákovi. Postaví ho doprostřed a dá mu volnost. Negativní svoboda je zabiják. Ten nejzajímavější aspekt projektu se proto může stát kamenem úrazu.
- uv
Žádné komentáře:
Okomentovat