MARTIN ZET / O

Galerie Jamborův Dům funguje od letošního jara pod kurátorským vedením Anity Somrové, jejíž galerie makemake v pasáži Alfa má na našem blogu své stálé místo. Dubnovou výstavou Šimona Kadlčáka Anita do jisté míry představila svou vizi dalšího směřování galerie. Ve spíše konzervativním prostředí tišnovské kulturní scény vzbudila Anitina kurátorská činnost, která je a vždy byla progresivní a zaměřená na inovativní, řekněme nekonformní, umělce, řadu rozličných názorů. Kromě samotných výstav se totiž nový přístup odráží i na soudobějším přístupu k propagaci galerie, například založení instagramového účtu, tumblru a oživení facebookové stránky, a také na samotném prostoru galerie, který pomalu sloupává již překonané devadesátkové nánosy. Tuto situaci dobře shrnuje článek Jana Zálešáka na artalku, směle tedy odkazujeme na něj.
Anitina pozice v GJD tím pádem není úplně jednoduchá, každopádně z mého pohledu je její působení v Tišnově rozhodně přínosem a ne provokací „starousedlíků“. Vytváří zajímavý kompromis mezi tradicí galerie, která vznikla v odkaze na krajinářskou tvorbu Josefa Jambora, a contemporary uměleckou scénou. Podle vlastních slov, Anita dosavadními výstavami, včetně aktuální výstavy Martina Zet, v podstatě navazuje na téma krajiny, nabízí na něj však nové úhly pohledu a možnosti uchopení.
A myslím že i brněnská infiltrace, kterou každá verni tak nějak podněcuje, je vzájemným obohacením obyvatel obou měst. Bylo by fajn, kdyby na to podobně nahlíželi i, zdá se, poněkud skeptičtí „místňáci“. Tímhle tedy podněcuji k návštěvě GJD, protože vlakem jste tu za půl hoďky a z pojď na verni může být malý pojeď na výlet, spojený s kvalitní výstavou a trochou toho příjemného maloměstského bizárku.

- uv

///
Martin Zet je na brněnské výtvarné scéně známý především díky své pedagogické činnosti na akademii výtvarných umění/FaVu VUT, kde vede Ateliér videa. Jeho nedávnou, poněkud kontroverzní retrospektivní výstavu, jsme měli možnost shlédnout v galerii TIC na Radnické ulici. Prázdné místnosti se zamřížovanými okny rezonovaly v porovnání s jindy zaplněnými prostory galerie u Dobrého pastýře. Zetovým jediným zásahem byla instalace v podobě přenesení nefunkčních satelitů z terasy ze zmíněné výtvarné školy, na jejichž místo bylo nainstalováno osvětlení galerie, o tom ale více v rozhovoru s umělcem pro TIC.
Při procházení Zetova díla se pak abstraktní řešení takové retrospektivní výstavy zdá jako adekvátní a u tohoto typu umělce jako jediné možné shrnutí jeho tvorby. Zásadní chvílí vernisáže byla Zetova performance „rotační antitanec“ s kovovou konstrukcí kolem těla, která byla zároveň rituálem k pokřtění jeho souborného katalogu „Nekrolog“.
V tišnovské galerii, kde Zet vystavuje od 25. 8. – 7. 10. 2016, navázal na téma krajinářství, ze stejného cyklu jsme mohli v minulosti vidět i výstavy Šimona Kadlčáka nebo Lukáše Karbuse. Zcela prázdný prostor galerie byl protnut v celé šíři tlustým černým pruhem po stěnách, který se spojoval ve smyčku, odtud název výstavy O. Samotní návštěvníci se pak stali při zahájení výstavy součástí performance/happeningu, když si od „vily mliečnej“ Zet vypůjčil elektronickou krabičku s nahranými zvuky a při jejich náhodné generaci provedl bez jediného slova hlouček po stopě pruhu. Abstraktní krajinářství.💞

- bjza

Martin Zet na Artlistu