za začátku trochu rozpaky na obě strany, krkolomný představování, já dělala jakože ho vůbec nenatáčim a on dělal, že mě jakože nevidí. spousta přešlápávání nožiček a malejch nervózních úsměvů, ale nakonec to dopadlo. jen volume UP, protože by přeci byla škoda ničit tu autentickou atmošku.
výstava ještě z krásnýho brněnskýho podzimu, o prvorepublikovým baráčku materialista, kterej se svým názvem působí mimo kontext docela bizarně, ale nakonec to všechno dává smysl a happy end. takže si uvař kafe, namaž si housku a pěkně se na to podívej.
tu >>
Žádné komentáře:
Okomentovat