Clemens Reinecke je v místě MAKEMAKE

22/10/2014 MAKEMAKE
EVENT

na novou výstavu v MAKEMAKE jsme se těšily od chvíle, co nám o ní Anita řekla během rozhovoru v rádiu.

verni v MAKEMAKE jsou vždycky překvapení. máme rády minimálnost výlohy, absurditu prostředí okolo, prostor Alfy a stálý návštěvníky.

Clemens Reinecke je drážďanský umělec [see TADY a TADY], jehož tvorba mi přijde taky dost ovlivněná internetovým prostředím, netkýčem a cítím z toho i trošku whitetrash podtón. zajímavý je, že ale mimo jiné používá i tradiční techniky. (tenhle směr totiž často předurčuje k holý grafice)

ačkoliv výstava proběhla trochu jako přenos přes bluetooth, protože se autor nemohl fyzicky zúčastnit, překvapilo mě, jak se instalace dokonale hodila do celkového konceptu galerie. MAKEMAKE si tak trochu obléklo estetiku okolních výloh - modnipeklo a paní I'm richová. genius loci osumdesátkový pasáže. Clemens nám poslal nefalšovaný denimový nebe, kde hraje džínovej kluk na repeat. Anita se v rozhovoru zmínila, že si občas okolní prodavači stěžují, jak jim MAKEMAKE odhání zákazníky. baví mě představa, jak si teď možná ze svých obchůdku zálibně prohlíží notující hromádku džínsů a my se jim smějeme.

I'M RICH BITCH.

od autora jsme dostali dopis, čímž se tahle vernisáž stala paradoxně mnohem osobnější, než ty, kde může být autor přítomný, ale nedotknutelný.

tahle výstava byla taky trochu o tom, co to znamená vést maličkou galerii a vést ji s ♥. "na pivo už nezbylo", ale švanda je naproti. navíc jsme místo piva dostali performance Andreie Shulhy. kartonový anti-hero teroristicky útočil modýlkem letadla. kolemdokola.

je super, jak tě může taková výloha s džínama a skicama dostat. sedly jsme si na zem a seděly, protože už byla tma a trochu zima a měly jsme pivo v kelímku. dobrovolní homeless v pasáži.

click KONCEPT VÝSTAVY click

- uv

NO FRIENDS_Kryštof Ambrůz

30/10/2014 Umakart
EVENT

3D květinářství

chtěla jsem napsat něco klidnýho. vernisáž v umakartu, video - klidný, hezký. než v úvodním slově zaznělo: "post-internet". došlo mi, že umakart je vlastně post-galerie a instalace plusmínus jednoho objektu post-výstava. pak to začalo být absurdní.
post-něco je vlastně hodně zvláštní label. zaprvé, je samo o sobě podivný definovat přítomnost tím, že je po minulosti. zadruhé jsem si všimla, že třeba právě v případě internetartu, který teď ovládá virtuální uměleckou scénu a monopolí na tumblru, je jednou z jeho hlavních charakteristik to, že vychází z počátků. je to taková zvláštní zacyklenost. být sám za sebou - post jako dívat se sám sobě na záda, ale ve vyšším levelu sebereflexe. asi Hegelova spirála, neboco. je to zvláštní estetika nejranější grafiky a na člověka dýchne Windows 95 a barvičky a fonty jak z Miami Beach. i když nevím přesně proč, vím úplně přesně, že mě to hodně baví. spirála.
zacyklenost je navíc hmatatelná i ve vystavovaném videu. smyčka cut.
a ačkoliv bylo v infu napsaný, že výstava není manifestační, ty různý obsahový přesahy jsou taky hodně zábavný. vrituální příroda je paradox per se. internet gardening je docela vtipná připomínka toho, že i v post-moderně jsme zahrádkáři (hahah).
jediný co mě trochu děsí je taková vize, že se z dnešní recese stane zítřejší skutečnost.

nakóduj mi kytku.

ENTER THE TUMBLR

- uv